Je nutno podotknout, že jsem ekonomiku nikdy nestudoval, takže ta moje představa může být zcela nesmyslná. Ale dost jsem se před více než deseti lety zajímal o tom, jak to probíhalo v Argentině.

Podobnost Argentiny a Řecka není malá. Podle mě obě se obě země dobrovolně vzdali vlastní měnové politiky a to je přivedlo nakonec k bankrotu. Argentina zavedla pavný kurz pesa k dolaru 1:1 a Řecko přijalo euro.

Tak co se stane v Řecku? Z hlediska normálního člověka:

• Jeden krásný den, nejspíše to bude pátek večer, nebo sobota, Řecko oznámí, že znovu zavádí drachmu.
• Na pár dnů se zcela zavřou banky (a tím vlastně celé ekonomika).
• Stane se nelegálním na území Řecka vydávat a přijímat euro.
• Bude nelagální překročit hranice s hotovostí větší než pár set euro na osobu. Budou alespoň dočasně nastoleny kontroly na hranicích.
• Jakékoliv příchozí platby v cizí měně (euru) budou automaticky převedeny do doámcí měny.
• Veškerá hotovost v euru bude muset být povině vyměněna za novou měnu (případně okolkována na řecké euro) v nějakém fixním poměru (třeba 1:1 ale v podstatě je jedno v jakém poměru).
• Veškeré účty v euru budou překlopeny ve stejném poměru do nové měny.
• Okamžitě se rozběhne černý trh s euro hotovostí a nová měna během několika málo chvil na takovém trhu devalvuje na zlomek hodnoty.
• Až se otevřou obchody, bude vypadat, že se nic nestalo. Ceny v nové měně budou na začátku stejné jako ve staré. Bude ale minimální zájem novou měnu přijímat a začne se uplatňovat bártr, kde dojde k nestabilitě (drasticky se bude měnit poptávka a nabídka různých komodit).
• Problém bude nakoupit cokoliv ze zahraničí. V zahraničí nikdo nebude novou měnu přijímat ve fixiním poměru. Nikdo v Řecku nebude mít eura (včechna byla překlopena do nové měny). Zahraniční obchod se zastaví.
• Ekonomiká aktivita se během pár měsíců propadne na zlomkovou hodnotu. Velké množstí byznysu se zhroutí. Dojde k masivnímu nárůstu nezaměstnanosti.
• Ceny v nové měně začnou rychle růst, během pár měsíců na násobky původních cen. Pod tlakem růstu cen začnou růst mzdy. Nezaměstnanost v desítkách procent povede k obrovskému propadu životní úrovně. A tak se rozběhne inflace, která dosáhne desítek procent za měsíc.
• Na začátku bude kurz nové měny vůči cizí řízen státem, ale eventuálně dojde k uvolnění kurzu a nová měna si najde svou novou hodnotu někde na zlomku původní (dejme tomu 1/5).
• Zde jsme tak rok v procesu od-eurování. Pro naprostou většinu společnosti došlo k poklesu životní úrovně na zmíněnou pětinu. Polovina populace upadne do faktické chudoby a nebude schopna zaplatit prostředky běžné potřeby.
• Během dvou let se situace v podstatě stabilizuje a propad životní úrovně, nákladů práce a hodnoty nové měny vůči cizím měnám začne mít své ozdravující účinky. Začne být velice atraktivní vývoz (řecký problém je, že třeba na rozdíl od Argentiny není zase tak moc co vyvážet).
• Odvážnější investoři začnou využívat nízkých nákladů práce v Řecku. Odvážnější turisté se začnou vracet a využívat Řecka jako velice dostupné a levné destinace. Stát, který má teď svou měnu pod kontrolou bude moci  daleko lépe stimulovat ekonomiku. Inflace bude stále vysoká, ale začne zpomalovat.
• V třetím roce začne řecká ekonomika výrazně růst (možná i tempem nad 5%). Ale i tímto tempem bude trvat desetiletí než se Řecko dostane v životní úrovni a zaměstnanosti a HDP na předkrizové úrovně.

Co je asi důležité si uvědomit, že již po třech letech začne řecká populace vidět světlo na konci tunelu. Zapomene na živorní úroveň z roku 2007 a když by člověk nějak dokázal měřit spokojenost populace, tak bych si dovolil tvrdit, že po několika letech bude tato hodnota ve společnosti vyšší pokud se projde krizí bankrotu, než když bude pokračovat v pomalém návratu k jakémusi normálu v rámci eura. Jak to myslím je možná zřejmější z mého “vědecko-ekonomicko-uměleckého” obrázku.

Jistá otázka je, jak řecká společnost ustojí ten úvodní propad? Nebudou si Řekové hledat nějakou zdánlivě snazší zkratku k prosperitě, ve fomě extrémně radikální ideologie? Nevím, nejsem ekonom a už vůbec ne sociolog.

Řecko především nesmí ustoupit případnému vydírání a dál hledat vlastní cestu z problémů, do kterého jej uvrhly nenasitné a nezodpovědné banky. Na druhou stranu věřím, že v Evropě převládné kontruktivní pohled a bude dál dodržovat své závazky z dohody s Řeckem plynoucí.

Bankovní domy a skupiny zneužily přirozené touhy obyčejných lidí po lepším životě a poctivých úmyslů sociálně smýšlejících politiků, kteří cítili zodpovědnost za splnění slíbů, které svým voličům dali.

Génius!

Mám pocit, že spousta lidí u nás čeká, že komunisté z naší politiky zmizí přirozenou cestou. Komunisté a jejich voliči jsou vesměs považováni za generaci dnes šedesátníků a více. A tak eventuálně a přirozeně jim začnou docházet síly.  Jenže já si dneska ráno uvědomil hroznou věc. Uvědomil jsem si, jak snadno nám tady může generace tentokrát mladých komunistů začít vyrůstat.

Dnes ráno jsem na Primě zaznamenal Dovolenou s Andělem. Úplně jsem si obash filmu nevybavoval a jelikž jsem zároveň pracoval na něčem jiném nechal jsem film běžet a jedním okem jsem to trochu sledoval. A pak po nějaké půl hodině mi došlo to, jak strašně těžké je pro mladého člověka ve věku 16 až 22 let propadnout dojmu, že to co vidí ve filmu je přece tak krásné a o tolik lepší, než to v čem žijeme dnes.

Slečna učitelka letmým pohledem na oblohu dojde k nezvratnému závěru, že začne pršet a před deštěm děti ochrání v místním hostinci. Mladý pár před rozvodem k sobě opět najde cestu díky konstruktivnímu prostředí odborářské rekreace. No a všichni odboráři místo zaslouženého odpočinku přiloží ruku k dílu a vybudují nádherný útulek pro děti. Přece protože místní zemědělci se budování školky věnovat nemohou, jsou totiž žně, jak neopomene zdůraznit předsedkyně MNV.

No a tak by mě zajímalo, jestli dnešní mladí lidé vědí, že právě neshlédli dokumentární film z doby socialismu, ale komunistickou propagandu na úrovni, za kterou by se jistě nestyděl ani Goebbels. Propagandu ze starých dobrých padesátých let minulého století. A tak mám pocit, že dnešní generace komunistů může sice zmizet. Ale pokud se mladým bude promítat tenhle socialistický brak, tak nám tady začne nová generace komunistů pěkně vyrůstat. 

A já už se nemohu dočkat Anděla na horách, jehož promítání očekávám příští týden.

A jak to souvisí s panem Kalouskem. No jen se podivejte co se děje, pokud se na zpravodajských serverech objeví zpráva s ním související (jeho fotografie není nikdy na škodu). Dějí se věci. Když normální článek za hodinu nasbírá pár desítek reakcí na článek v diskusním fóru za hodniu, tak jde o poměrně úspěšný. Pokud je u článku obrázek s panem Kalouskem a pokud možno jeho jméno v titulku, je diskuse během hodiny na stovkách příspěvků. To už jsou tisíce a tisíce zobrazení (každý diskutující musí stránku s diskusí zobrazit, vůbec neříkám, že musí zobrazit vlastní článek … iHned je na tohe specialně vybaven proklikem rovnou od titulku do diskuse … pak musí přispět a pak několikrát zobrazí stránku diskuse, jak hltá reakce na svůj vlastní příspěvek). Férově by pan Kalousek měl požadovat podíl na reklamních tržbách zpravodajských serverů.

Chtěl bych tady vyzvat administrátory diskusí: dejte nám nějaká čísla, kolik příspěvků v diskusi je v průměru u článku s panem Kalouskem a kolik u ostatních.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370420/ 

1. Dnešní opozice naskočila na tento bandwagon, protože je to další populární štěk, který lze v politickém boji využívat.
2. Všeobecně mám pocit, že lidé u nás nechápou, že politika je řemeslo a ne nějaká lidulibá činnost neviňátek.

Do včerejška jsem neměl s politickou kulturou problém. A vlastně ani dneska nemám. Protože to co předvedl senát včera při hlasování o změně ústavního zákona, který měl omezit imunitu politiků, nemá s politickou kulturou nic společného.

A abych nebyl špatně pochopen. Já vůbec nevolám po tom, že ta změna měla být přijata. Abych řekl pravdu, můj pohled je, že nevím. I dneska mají poslanci imunitu jen tak dlouho, dokud je sněmovna nevydá. Ale co, je mi to celkem jedno.

Co je však jisté je to, že omezení imunity je jasně populární (pokud ne populistická) iniciativa. Stejně popul-ární-istická jako bude to co budeme z úst ČSSD a KSČM poslouchat dlouhé hodiny dnes během jednání sněmovny o důvěře vládě. No a když přijde na to postavit se populární myšlence, se kterou zcela zjevně velká část politiků nesouhlasí, tak udělají co. Stáhnou ocasy mezi nohy a utečou do svejch děr, jen aby se mohli druhý den tvářit jako neviňátka. A dělat z lidí voly.

Trochu lituji, že tohle nepíšu v angličtině. Mám totož ten problém, že jsem se nenaučil nadáat v češtině, ale v angličtině to je jiná. Už mě totiž v politice dlouho nic takhle nenasralo. Děkuji senátorům, kteří podpořili navrhovanou změnu, děkuji senátorům, kteří měli koule a stáli si za svým a hlasovali proti. Snad děkuji i těm co se zdrželi. Ale vy pánové a dámy, co jste doma pečovali o synka, kterého bolela hlavička, nebo dělali jiné kraviny, vy pánové a dámy jste zbabělci toho nejvyššího řádu. Zcela neomluvitelné zbabělé krysy, které nemají v politice co dělat. Tohle nebyla politika, tohle byla normální osobní připosranost a připosranost celé ČSSD.

A celá drahá ČSSD. Máte senát pod kontrolou a kdykoli potřebujete toho využijete. Tak prosím směřujte své výroky dnes ráno o tom, že byste to schválili, jen kdybyste věděli, směřujte tyhle výroky pouze na nesvéprávné idioty, kteří vám uvěří.  Když se na mě chechtal z titulní strany iHnedu mladej Dienstbier u titulku “Určitě bychom imunitu schválili, říkají senátoři”, tak zcela ztratil jakýkoliv respekt, který jsem k němu jako jednomu z mála socdemů do včerejška mohl mít. Pokud lidi nechápou, že ČSSD z nich dneska dělá voly, tak si jejcih vládu asi zaslouží.

Už dlouho mě něco takhle nevytočilo. Fakt ne.

K Svobodným mám zvláštní vztah. Na první pohled bych osobně čekal, že se ve Svobodných zhlédnu. Ale po třech letech co je sleduji, musím říct, že není moc politických uskupení, která by ve mně vyvolávala smíšenější pocity než Svobodní. Smíšené pocity je špatně! Měl bych si to přiznat, správně bych měl říct negativní pocity. A tak jsem si ten osudný večer řekl: “Zapoměň na pocity, otevři svou mysl, třeba jsou to právě Svobodní, kterým se populismus zatím vyhnul.”

A tak jsem zamířil na domácí stránku Svobodných. Předem jsem věděl, že se musím vyhnout jejich programu. Mé pocity by byly rázem zpět (plus je to dokument starý jako Metuzalém). Ale zbystřil jsem, když jsem se velmi rychle dostal na stránku “Volit Svobodné se vyplatí!”. O co jde? Jde o kalkulačku, do které, když člověk zadá svou momentální finanční situaci, rázem se dozví o kolik lepší bude tato situace, když bude volit Svobodné.

Dobrá, na tomto místě jsem se opět musel zastavit a situaci si zjednodušit. Respektivně dát Svobodným jakéhosi volňáska. Prostě oprostit se od toho, že samozřejmě moje situace se zdaleka nezmění, když budu volit Svobodné. Ke změně dojde ve chvíli, kdy Svobodní budou ve vládě a budou mít takovou většinu v parlamentu, že prosadí na co si vzpomenou. Svobodní musí nejprve překročit Rubikon: 5%, což není tak úplně nereálné. Pak ale budou muset překročit Rubikon nějakých 35%, aby mohli sestavit vlastní většinovou vládu. Já mám ze Svobodných totiž takový pocit, že jejich pohled na svět je tak trochu “our way or the highway”. Prostě buď bude po našem, nebo nás to nezajímá. Dobrá, ale promiňme jim to. Chtějí být politici a třeba jim jednou dojde to, že politika je “uměním možného”, vždycky. Tak jím dávám volňáska, titulek považuji za jakousi pochopitelnou hyperbolu. Ale co mi říkají čísla, která ze svobodné kalkulačky vypadla.

A nejde než říct: “Wow, kde jsou vaše volební lístky, drazí Svobodní? To bych byl blázen, abych Vás nevolil. I při zcela průměrných příjmech a výdajích mi za jedno volební období Vaší moci slibujete přes čtvr milionu.” Pak jsem si povšiml slova slibujete (asi čtenář tuší, že sliby politické strany jsou pro mě tak trochu vir způsobující populismus) v mém radostném výkřiku a nezbylo nic jiného, než podrobit ta čísla alespoň elementární prověrce. A tak jsem se do toho pustil.

Úspory z daně z příjmů: 2 955 Kč/měsíc.

To je relativně příjemné. Jakou tedy Svobodní navrhují daň z příjmu fyzických osob. Úprkem do metodiky výpočtu: “Svobodní chtějí daň z příjmu fyzických osob zcela zrušit.” Aha! (Nemusím asi říkat dvakrát, že tady jsem chtěl celý pokus o hledání nepopulistické strany zkončit, ale to by bylo moc jednoduché. Ne pro mě! Pro Svobodné!). No dobrá, takže nulová DPFO. Takže tady pánové Svobodní zaťali sekyru 92 miliard korun hluboko. No třeba to někde najdou. Tak pokračujme.

Úspory z důchodového pojištění: 1 980 Kč/měsíčně.

Tady jsem se trochu uklidnil, hned bylo jasné, že Svobodní nenavrhují zrušit důchodové pojištění. Ale přesto snižují výběr této daně (protože to nic jiného než daň není). Jak to? “Svobodní navrhují horní strop pro důchodové pojištění, kterého se dosáhne při hrubé mzdě vyšší nebo rovné dvoum třetinám průměrné mzdy.” Aha, podruhé! Překvapivě, tady si nemyslím, že by to nutně muselo být populistické. Pokud by zcela zrušili dnešní přístup k důchodům a řekli, že státní důchod je jen od toho, aby zajistil pouze životní minimum (dnes nějakých 3 500 Kč/měsíc), pak tohle by mělo smysl. Co mi tady ale velice chybí je odpověď na to co se stane s penězi, které stát dnes lidem dluží. Můj pohled na průběžný důchodový systém je, že nejde o nic jiného než dluh, který stát neustále valí před sebou. Výše tohoto dluhu je rovna 20 krát roční roční objem dávek na důchody. Tedy dnes jde o dluh 20 x 373 miliard, neboli sedm a půl biliónu Kč.

Zjednodušeně, pokuď teď na fleku zastavíme současný systém, tak pokud těch sedm a půl biliónu nechceme tak trochu znárodnit, pak lidem budeme muset pokračovat vyplácet důchody. Ty se budou každým rokem snižovat o 2,5%, protože předpokládejme, že průměrný člověk do systému přispívá 40 let. No a když se tohle spočte, pak dostaneme těch 20 x 373 mld.

Takže, podtrženo a sečteno, máme tady dluh 7,5 biliónu Kč (dvakrát roční HDP, čtyřikrát dnešní dluh ČR). Financování takového dluhu po dobu 40ti let při dnešním výnosu 10ti letého papíru ČR na 3,5% je bratru 355 miliard ročně. To nejsou zrovna malé peníze. Dobrá, asi se budu muset vrátit do volebního programu Svobodných a zjistit, jaký je plán se s tímto závazkem státu vypořádat. Možná se dozvím, že návrh Svobodných je tento závazek prostě škrtnout. Pokud je to tak, asi bych to poznamenal někde pod čarou (třeba jen s jednou hvězdičkou a tak pěti bodovým fontem, ale někde bych to tam napsal).

Asi čtenář tuší, že by tento příspěvek mohl trvat ještě dost dlouho (na stránce je dalších 5 slibů), ale zrychlím to. Svobodní slibují, že ušetřím na DPH s jednotnou sazbou 15%. Děkuji, beru, další slib prosím. Dobrá ne tak rychle, řekl bych, že jsem právě zahlédl sekeru někde kolem 20 miliard hluboko (fakt, jen můj odhad). Svobodní slibují, že ušetřím, protože Svobodní zruší inflaci. Dobrá, tohle prý ušetřím na tom, že se mi neznehodnotí úspory. Dovoluji si ale Svobodným sdělit, že nejsem úplný idiot a že peníze nemám ve sklenici pod vanou, ale na úročeném účtu. Takže tady si dovoluji navrhovat, že nula od nuly pojde. Prý ušetřím také na televizních a rozhlasových poplatcích. Jo to by asi šlo. Dovoluji si ale namítnout, že jsem poměrně rád, že nejsem nucen sledovat každý večer Nemocnici v růžové zahradě II a pak Hotel Paradise, a to nemluvím o tom, že opravdu preferuji Rádio Česko před Evropou 2. Takže kdyby prosím stále někdo mohl zařídit ČT a ČRo. Respektivně pokud budu svobodný pak bych asi 180 korun za ty čtyři kanály rád zaplatil, což je asi přesně co Svobodní chtějí, takže OK. Pak ušetřím na biosložkách v palivech a snížení spotřební daně z paliv. Biosložky … totálně palec nahoru. Spotřební daň … opravdu těžko říct, jestli tohle je fiskálně neutrální, ale řekl bych, že v kombinaci s biosložkou by v tom mohly být nějaké peníze pro stát. No a pak nebudu platit za větrníky a slunečníky (obnovitelné zdroje). Jo, dobrá. I když sy myslím, že tenhle vlak už ujel. Pokud tedy Svobodní nechtějí říct, že na některé zákony země prostě s odpuštěním víte co.

Takže, k čemu jsem došel? Nemohu se zbavit dojmu, že mi tady Svobodní před očima zasekli téměř půl biliónovou sekyru ročně a jediné co dají na druhou stranu vah je poznámka, že pokud pracuji pro stát, nejspíš přijdu o práci. Dobrá buďme fér. Svobodní mají ještě jedno řešení v kapse. Devizové rezervy centrální banky. K těm bych chtěl jen poznamenat, že i když Svobodní zruší inflaci (a někoho tam Nobelovka určitě nemine) a tak klidně zruší i centrální banku, těch rezerv je necelých 800 miliard. Jo a jen tak mimochodem, já jsem tyto rezervy již použil na snížení státního dluhu pomocí jiné webové kalkulačky Svobodných.

Vážení Svobodní, pokud nemám tvrdit, že jste bohužel také propadli chorobnému populismu, pak bych poprosil o staré dobré “má dáti, dal”. Návrh vyrovnaného státního rozpočtu na úrovni jednotlivých kapitol by asi stačil. Ale to je něco, co bych rád viděl od všech místních slibotechen.

Mám zásadní požadavek pro případnou volební kampaň. Každá strana, která bude chtít kandidovat do parlamentu a potencionálně se podílet na vládě, musí nejméně třicet dní před volbou předložit následující:

A) Prognózu vývoje ekonomiky ČR na následující dva roky ve smyslu očekávaného růstu HDP a jeho základních komponent.

B) Tři varianty návrhu státního rozpočtu na následující dva roky na úrovni ukazatelů jednotlivých kapitol. První varianta postavená na základě prognózy z bodu A, další dvě pro scénář +3% a -3% růstu HDP vůči prognóze z bodu A.

C) Základní body legislativních změn nutných pro realizaci navržených rozpočtů (všechny tři varianty).

Pokud jakákoliv strana A, B a C nepředloží, ať si klidně kandiduje, ale až do dalších voleb nemá nárok na jakýkoliv příspěvek od státu.

Já odobně už mám dost kydů, obecných frází a totálního oblbování ze strany většiny, pokud ne všech, politických slibotechen.

Děkuji za pozornost!