Tak tu máme zase vládní krizi. Tentokrát to Věci Veřejné tak přehnali, že v podstatě každý politický subjekt (kromě Věcí Veřejných) během hodiny po vypuknutí krize prohlásil, že předčasné volby jsou rozumným řešením. Hrůza, kterou to vyvolalo ve Věcech Veřejných, byla cítit z každdého slova jejich reprezentatnů. Nechci, ale řešit to, jestli někdo jěště může brát po posledních 48 hodinách vážně pana Radka Johna. Co mě tak trochu dnes ráno zarazilo, je to jak málo jsme slyšeli od ČSSD a především od jejich předsedy Bohuslava Sobotky.
Nejsem si jist, že jsem zaznamenal všechna oficiální prohlášení různých politických reprezentací, ale nemohu se zbavit pocitu, že pana Sobotku jsem zahlédl během dvou dnů pouze jednou a to s velice nevýrazným prohlášením. Dvě třetiny vládní koalice zdánlivě zcela vážně nabízí možnost konání předčasných voleb, voleb, které prakticky jistě vynesou pana Sobotku do křesla premiéra. A pan Sobotka v podstatě není vidět a slyšet. Neměl by být v každé zpravodajské relaci? Neměl by se snažit vrazit co největší klín mezi strany vládní koalice? Neměl by v národu burcovat touhu po předčasných volbách? Neměl tohle být jeho moment?
Já se prostě nemohu zbavit dojmu, že v posledních dvou dnech ČSSD tak trochu stáhla ocas mezi nohy a čekala, co se z toho vlastně vyklube. A nebo se tak trochu vylekala toho, že by v dnešní pro státní kasu nelehké době mohla být donucena převzít za státní kasu zodpovědnost? Já tomu docela rozumím. Ony volby na podzim, vláda sestavená kolem vánoc, zodpovědnost za rozpočet 2013 stále ještě na triku současné vládní koalice, je relativně lákavá propozice. Existuje dost velká šance, že 2013-2014 může být období, alespoň mírného růstu a to kdo v té době bude u moci s tou šancí má pramálo společného. A tak jsem si jist, že by pan Sobotka rád převzal otěže právě na toto období. Jenže já si opravdu myslím, že se to ČSSD snaží hrát tochu příliš na sichr. Trochu začínám chápat některé výčitky, které má vůči ČSSD jejich bývalý předseda Paroubek.
Ono se také může ČSSD stát, že se ekonomická situace opravdu během druhé poloviny tohoto roku začně obracet k lepšímu a pokud dnešní vláda bude mít rozpočet dostatečně utažený, tak se mohou objevit miliardy, které budou k dispozici tak trochu k nákupu hlasů do příštích voleb. A preference ČSSD mohou začít erodovat. A i když nezerodují tak, aby ČSSD volby zase prohrála (resp. nevyhrála), pokud půjde o řádné volby v roce 2014, tak je opět velká pravděpodobnost, že vláda, která vzejde z těchto voleb se bude muset utkat s příštím cycklickým útlumem někde kolem roku 2016.
Osobně opravdu nabývám přesvědčení, že ČSSD v její dnešní podobě je velice hlasitá opaziční strana, ale z nějakého důvodu se zdráhá kdykoliv dostane příležitost k výměně stran s držitelem vládní moci. Ukázala to v roce 2009, kdy ČSSD shodila vládu, ale vlády se odmítla ujmout a nakonec ve volbách 2010 dopadla jak dopadla. Bude zajímavé sledovat, jak to dopadne tentokrát.
Ještě to není dva týdny od mé poslední poznámky a máme tu zase krizi. Co je ale dle mého mnohem zajímavější, je opětovné potvrzení “nechuti” ČSSD se poprat o příležitost získat vládní mandát.